znaková řeč

základní pozice rukou 2

12. června 2008 v 17:08
Znakový jazyk neslyąících je nezávislý jazyk se specifickými rysy. Řadí jednotlivé znaky za sebou bez skloňování a časování, nerozliąuje důsledně podstatná jména, slovesa, přídavná jména a příslovce. Z toho vyplývá moľnost bleskové komunikace, ale také to, ľe slyąící člověk velmi obtíľně porozumí konverzaci neslyąících. Tato "jednoduchá" mluvnice neznamená, ľe sdělovací hodnota znakového jazyka je menąí. Úroveň kaľdého jazyka je dána úrovní mluvčího a komunity, v níľ je uľíván. Např. americká Gallaudetova univerzita vzdělává neslyąící studenty v americkém znakovém jazyce, rektorem je neslyąící. Zde se vytvářejí samozřejmě nové odborné termíny - znaky. Tak vznikl například slovník pojmů k počítačové technice.

Znakovaná čeątina je útvar, který vznikl z iniciativy slyąících. Jednotlivé znaky jsou řazeny tak, aby co nejlépe zobrazovaly detailní strukturu a gramatiku mluveného jazyka (čeątinu, podobně angličtinu, němčinu). Ústy se tedy vyslovuje věta v českém mluveném jazyce a k slovům se přiřazují jednotlivé znaky. Vzhledem k tomu, ľe slyąící člověk, který neľije trvale např. v neslyąící rodině, větąinou dokonale znakový jazyk neovládá, pouľívají neslyąící v komunikaci s ním tzv. volnou znakovanou čeątinu, coľ je tedy kompromis mezi oběma jazyky.

Některá pravidla chování běľná ve společnosti neslyąících.

Navázání hovoru:
Neslyąící začínají rozhovor po vzájemném kontaktu očima. Chceme-li oslovit neslyąícího člověka ve chvíli, kdy se na nás nedívá, učiníme tak dotykem. Neslyąící se vzájemně dotýkají mnohem více neľ slyąící. Dotek je přípustný v horní části paľe, na předloktí nebo na rameni a má být pouze lehký. Vyvarujeme se pokud moľno dotyku zezadu, neslyąící se můľe někdy i polekat, nečeká-li to, protoľe neslyąí kroky, kterými se k němu přibliľujeme.
Upoutání pozornosti:
Neslyąící jsou zvyklí vnímat předevąím vizuální podněty. Pozornost neslyąícího proto snadno upoutáme rychlým zatřepáním ruky nebo paľe (záleľí na tom, jak je dotyčná osoba od nás daleko). Po navázání zrakového kontaktu můľeme začít hovořit. Příchod do místnosti, kde intenzivně a soustředěně pracuje neslyąící, můľeme signalizovat rychlým zapnutím a vypnutím hlavního osvětlení. Jedná se o krátká zablikání podobná jemnému zaklepání na dveře. Deląí bliknutí působí jako bouchání na dveře a není proto vhodné.
Zrakový kontakt:
Neslyąící jsou zvyklí na to, ľe při dorozumívání musí být navázán oboustranný zrakový kontakt. Promluvíte-li a nedíváte se při tom na něj, neslyąící má pocit, ľe vaąe promluva nebyla určena jemu. Přeruąí-li neslyąící člověk vědomě zrakový kontakt s mluvící (znakující) osobou, můľe jít o náznak, ľe si nepřeje v hovoru pokračovat. Dívejte se proto při rozhovoru s neslyąícím člověkem stále na něj. Váą pohled vąak nesmí být bezvýrazný - dávejte svým výrazem, občasným pokývnutím hlavy a jinými viditelnými projevy průběľně najevo, ľe projevu neslyąícího dobře rozumíte.
Samozřejmost, kterou snad není třeba připomínat:
Je velmi neetické, vyuľijete-li jako slyąící toho, ze vás neslyąící nemůľe slyąet. Takové zneuľívání situace se děje, hovoříte-li o člověku v jeho přítomnosti takovým způsobem, jakým byste nemluvili, kdyby vás dotyčný slyąet mohl. V přítomnosti neslyąícího veďte konverzaci takovým způsobem, aby ji mohl sledovat i neslyąící člověk. I kdyľ je to pro vás mnohem jednoduąąí, pokuste se nebavit "přes jeho hlavu". Zajděte do klubu mezi neslyąící a vyzkouąejte si na vlastní kůľi, jako to je, nikomu a ničemu nerozumět. Po této "zkouące ohněm" jistě pochopíte mnohem více, neľ je moľno vypsat do těchto stručných zápisků.
(klikni) základní pozice rukou (klikni)
Pár slovíček na ukázku:


KOČKA: dvě ruce, pozice č. 4, dlaně vytočit ven, a na tvářích naznačit fousky


PES: pravá ruka pozice č. 10, přiloľit k puse (naznačit koąík) + pozice č. 1 plácnout rukou do nohy ("povel k noze")


DOBRÝ: pravá ruka pozice č. 4, (dlaň kolmo) pohyb rukou směrem dolů.


VEČER: pozice č. 8, prst směřuje vzhůru a ruka je kolmo k obličeji. Pohyb od čela k bradě (přes nos)


MLÉKO: naznačit dojení mléka
BÍLÝ - pozice č. 7. palcem 1x pohladit hruď na pravé straně, směrem dolů


ČERVENÁ - pravá ruka pozice č. 8. 1x pohladí spodní ret zleva doprava

®LUTÁ - pozice č. 3., dlaň směřuje vlevo, pohyb ąroubovitý mírně vzhůru


ČERNÁ - pozice č. 1. dlaň k tělu, ruka udělá před obličejem pohyb:


ZELENÁ - pozice č. 5. dlaň k tělu, vodorovně, malý pohyb před bradou


©EDÁ - pozice č. 13. dlaň dolů, prsty se před čelem vlní, pohyb zleva doprava


HNĚDÁ - obě ruce drľí pozice č. 11., pěsti jsou na sobě a pravá pěst krouľí na levé.


MY© - pozice č. 8. přejede přes levou dlaň


®ÁBA - z ruk uděláme malé mističky, dlaně směřují dolů, pohyb: 2x skočit vpřed


©NEK - obě ruce drľí pozici č. 8. a na hlavě naznačí vystrkování růľků (malinký pohyb)


TUČŇÁK - je velice sloľitý znak na popsání takľe to tady raději ani nebudu zkouąet. Zájemcům ráda předvedu :)


®IRAFA - pozicí č. 12. naznačíme dlouhý krk (dlaň směřuje k tělu)

základní pozice rukou

12. června 2008 v 17:06
toto patří k základní pozice rukou 2
Základní pozice rukou

další důležité znaky

10. června 2008 v 14:06
ano - natažený malíček a palec, pohyb zeshora dolů
ne - dlaní otočím tam a zpět kolem své osy
rozumět - ukazováček s prostředníčkem tvoří V, ruka vedle čela dlaní k sobě krátce kmitá

Nerozumím

Pokud chceme vyjádřit zápor, ukážeme "ne" a sloveso, tedy věta Já nerozumím bude vypadat takto:

Pozdravy

ahoj - natažený ukazováček a prostředníček se zvedne od hlavy stranou vzhůru
dobrý - před tělem spojíme palec a ukazováček, ostatní prsty jsou natažené
den - ruka ve stejné poloze jako u předchozího slova dobrý, pohyb obloukem zleva doprava
špatný - levá ruka se nepohybuje, pravá ruka se pohybuje dolů tak, že špička pravého ukazováčku se potká s levým a pokračuje přes něj dolů

důležitá pomocná slova ve znakovce

10. června 2008 v 13:57
asi - dlaně s nataženými prsty proti sobě ve výši mezi pasem a hrudníkem. Pohybují se jedna nahoru, druhá dolů a naopak asi 3 krát.
potom - levá ruka: natažený ukazováček a prostředník, ostatní prsty v pěst, ruka je hřbetem nahoru. Na prstypoklepu ukazováčkem a prostředníčkem pravé ruky, která je také hřbetem vzhůru ve stejné pozici.
až, aby - ruce s nataženými prsty, dlaněmi dolů v úrovni břicha. Ruce zvedáme a zároveň dáváme v pěst.
také - Obě ruce dlaní dolů, natažené pouze ukazováčky. Ukazováčky se jednou přiblíží k sobě a dotknou.
vůbec - nataženým palcem pravé ruky přejdeme bradu ze spodu dopředu.
stále - otevřené dlaně před tělem obrácené dolů (jako u aby), plynulým pohybem je posunuji vpravo.


znaková abeceda

10. června 2008 v 13:53
.Pro dvě ruce
.
.
.
.
....
.
.
A pro jednu

znaková řeč-základ

10. června 2008 v 7:08
Znaková řeč
Základem znakové řeči je zásoba znaků. Jsou buď znaky ikonické, kde na první pohled poznáte, co znamenají ("řídit", "mávat", "létat", "já", "ty", "nahoře", "dole"), u jiných to nepoznáte ("kdo", "co", "ano").

Z jednotlivých znaků se tvoří věty. Buďto tak, že si celou větu řeknete nahlas česky - a každé slovo nahradíte znakem. Tomu se říká znakovaná čeština a dál se tím nebudeme zabývat, protože neslyšící tak mezi sebou nemluví (a někdy tomu ani pořádně nerozumí).

Jazykem neslyšících je znakový jazyk, který má trochu jiná pravidla. Není to jenom řeč rukou, jak si mnozí myslí, ale "řeč celého těla". Ruce jsou samozřejmě nejdůležitější, ale pomáháme si výrazem obličeje, postavením těla, pohybem..
Znakový jazyk je primárně určen k přenosu informace a nepotrpí si na všechny ty "serepetičky a cingrlátka", která ke slovům obvykle přidává čeština. I znakový jazyk má gramatiku, ale ta je schovaná někde jinde - je právě v tom pohybu, výrazu obličeje..

Znakový jazyk má jiné pořadí znaků ve větě. Také se jinak vyjadřuje zápor: třeba "chci" a "nechci" jsou dva různé znaky, které to lépe vystihují (stejně tak "mám"-"nemám", "umím"-"neumím", "můžu"-"nemůžu" apod). Když namísto toho utvoříte zápor třeba jako "ne" + "chci", je to špatně a asi tomu neslyšící nebude rozumět.
Často se několik slov zkrátí do jednoho znaku. Třeba spojení "letět letadlem do" se naznačí jako letadlo, kterak odlétá pryč. Kdybyste to zkoušeli překládat zvlášť jako "letět" + "letadlem" + "do", také vám nebudou rozumět.
Jiný druh zkrácení znaků: Můžeme říct "prší málo", "prší normálně" nebo "prší hodně". Všechno se ukáže jediným znakem "prší", ale rozdíl bude ve způsobu ukazování. U "prší málo" se tváříme klidně a jen tak zlehka decentně máváme rukama, kdežto u "prší hodně" se mračíme a máváme zuřivě. Člověk, který ukazuje "příšernej slejvák, prší úplně hrozně strašlivě moc" vypadá sice zábavně, ale celou větu ukázal jedním jediným znakem!
Z podobných důvodů se nepoužívají různé spojky a zájmena ("se", "že", "ani".. atd). Sice pro ně znaky existují, ale jenom "pro úplnost" a aby měli slyšící radost.

Pomocí znakového jazyka se dají výborně popsat věci nebo postupy práce. Vzpomeňte si, co dokáží herci pantomimy! Když vám neslyšící popíše, jak to vypadá u něj v pokoji, budete tam. Uvidíte přesně kde jsou dveře, okno a postel, jak vypadá lustr v mistnosti, váza na květiny.. prostě všechno.

Základním kamenem znakové řeči jsou tzv. pozice rukou. Je to jakýsi výsledný tvar celé ruky - její ohnutí, naklonění, způsob držení prstů. Pozic není mnoho (nejčastěji se používá asi 20) a jde o to, abyste jediným letmým pohledem na ruku poznali, v jaké pozici ruka je.
Z jednotlivých pozic jsou složeny všechny znaky. Většinou tak, že ruka v nějaké pozici mírně mávne nějakým směrem. Když mávnete stejně, ale s jinou pozicí ruky, ukážete většinou úplně jiný znak. V lepším případě to neslyšící nepochopí, v horším případě ukážete nějakou sprostou nadávku.
Znakovka také nepoužívá jinotaje. Všechno se v ní říká naplno a bez obalu. Jeden slyšící člověk, co se naučil znakovku, chtěl potěšit svojí neslyšící kamarádku a řekl jí, jaká je to kočka. Urazila se. Dlouho jí potom musel vysvětlovat, že to nebyla nadávka. Nebrala to jako lichotku a myslela si, že je to stejné jako slepice, kráva, husa nebo opice..
Takže pozor :-)

Při znakování je vždy jedna ruka "hlavní" a ta druhá "pomocná". Praváci mají většinou "hlavní" pravou ruku, leváci levou. Jakmile si jednu ruku vyberete jako hlavní, měli byste jí tak používat po celou dobu řeči. Když během řeči neustále měníte hlavní a pomocnou ruku, jste na zabití a vašeho kolegu silně matete.
Popis znaků je ve slovníku vždy uváděn z pozice praváka, tedy pravá se bere jako hlavní. Jste-li leváci, buď se všechno naučíte jako byste byli praváci, nebo si význam rukou prohodíte.

Učit se znakovku není těžké, ale chce to hodně vytrvalosti. Ve výsledku to vyjde nastejno, jako učit se kterýkoliv jiný jazyk. Chcete-li do toho skočit po hlavě, přihlašte se rovnou na nějaký kurz znakovky. Další možnost je nestydět se, navštívit klub, kde se neslyšící scházejí, sednout si a dívat se, případně se i zapojit. Na karty, šachy nebo šipky znakovku stejně nepotřebujete :-)

Ukázkové znaky

ano Dlaň je malíkovou hranou kolmo dolů. Pohyb vychází ze zápěstí a může se opakovat.
(ne Buď zakroucení hlavou, nebo kolmo postavená ruka s roztaženými prsty se vytáčí.)
dobrý, dobře Palec s ukazovákem spojeny, ruka se ohýbá v lokti. Čím větší pohyb, tím větší důraz.
den Pohyb obloukem zleva doprava.
sejít se, potkat, nashledanou
rozumět, rozumím Ukazovák s prostředníkem tvoří V, ruka vedle čela krátce kmitá.
nerozumím Totéž se současným zavrtěním hlavou.
prominout, promiňte, pardon, omluva Levá ruka před tělem, pravá po ní opisuje kruh.
blbec, blbost Ruka se opakovaně vodorovně odklání od hlavy.

rodina ve znakové řeči

10. června 2008 v 7:06
otec - natažený ukazováček se pohybuje od čela k bradě

dědeček - jako otec, natažený ukazováček se pohybuje od čela, u brady se ruka sevře v pěst
matka - natažený ukazováček se pohybuje od ucha k bradě

babička - jako matka, natažený ukazováček se pohybuje od ucha k bradě, u brady se ruka sevře v pěst
bratr -
1. verze
viz obrázek Nejprve ukažte znak stejný - natažené ukazováčky se dotknou před tělem, potom znak chlapec - "salutování" před čelem
2. verze - natažené ukazováčky a prostředníčky se před tělem dvakrát dotknou (bez obrázku)
sestra -
1. verze
viz. obrázek - znak stejný jako u znaku bratr, potom znak žena - ukazováčkem a palcem se dotneme ucha.
2. verze - natažené pouze ukazováčky se před tělem dvakrát dotknou (bez obrázku)
dítě - natažený ukazováček ruka dlaní dozadu se pohybuje od hlavy. Nepleťte si se znakem ahoj, tam jdou oba prsty a ruka je obráceně.
syn - spojený ukazováček a palec jakoby něco vyndává z náprsní kapsičky - viz obrázek.
dcera - spojený ukazováček a palec jakoby něco zandává do náprsní kapsičky - viz obrázek.

Manžel a manželka

První část znaku manžel a manželka je stejný, ruce spojené dlaněmi k sobě před tělem, nejprve je pravá ruka dlaní k zemi a levá proti ní, potom se obě ruce otoči, takže je levá dlaň k zemi a pravá proti ní. Druhá část znaku se ukazuje buď znak žena (na obrázku část 3a) nebo muž (na obrázku část 3b).